Princezna Ledu

Krulak prolomeno pravidlo, jeho lidu a zaplatí cenu.

Irene D.


Krulak věděl, že lepší, než být venku, když obloha se obrátil na levanduli, ale že by byl v žádném win situace. Mohl zůstat přes noc pryč z tábora a doufám, že přežije blížící se bouři nebo v co mohl doufat, že by mohl dělat to na tři míle zpět do své kajuty před bouří usadil dovnitř proti svému přesvědčení se rozhodl udělat výlet zpět do jeho domů. Jasně, že si všichni dělají legraci z něho, kromě mláďata, kteří by chválí jeho odvahu.

Jednalo se o starší, kteří ještě pamatovali staré způsoby, které varovaly před jít ven otáčením Lavender nebe. Tam byl údajně monstrum, drak, který by mohl zamaskovat sebe jako krásnou ženu, ale ona byla uvězněná pod ledem. S výjimkou Lavender nebe. To bylo, když mohla vyjít. Když vyšla ven, že by zachytit všechny muže, kterého mohla najít, a kdyby ho našla potěšující, že bych si ho, aby byl, ale kdyby ne, že by sežrat.

Byl to jen příběh.

Příchozí bouře bylo velmi reálné a Krulak nepoznala muže, který by jen tak zmizet do sněhu a nikdy nalézt. Vždycky se objevil po prvním tání znal muže, kteří by zmrzla myšlení, které zvládne bouři. Nebyla to volba. Sklonil hlavu a začíná klást jednu nohu před druhou.

Bouřka byla mnohem rychlejší než Krulak očekával, měl být zpátky v kabině ještě před tím, začalo sněžit, ale vlezl na něj tiše. To bylo, když byl téměř přesně na půli cesty mezi malé jeskyni a jeho příruční, že ho předjel. Byl bouře předtím, ale nic takového se zdálo, jako by to bylo něco, co žije aktivně zablokovat mu cestu a zmást ho na každém kroku. Krulak zabručel, sahající nebyla možnost, ale sotva mohl říct, který byl dopředu. Věděl jen, že zastavení nebylo možné. Mohl by přežili v jeskyni, musel nemají šanci přežít, kdyby se nenašel nějaký úkryt.

Čas se na cizí tempem v bílých plískanic

Čas se na cizí tempem v bílých plískanic. Nebyl si jistý, jestli strávil minut nebo hodin prosazuje v naději, že najde úkryt. Nebylo nic, co jeho kroky říct Krulak, kolik času uběhlo. Byl to děsivý pocit, že ve středu bouře, a přesto jeho konečky prstů cítil, jako by byly žhnoucí. Stejně tak jeho prsty. Krulak nohy začaly se těžký a potil se. Chtěl svléknout, ale věděl lépe. Věděl, že se neustále tlačí na bez ohledu na to, jak moc to bolí a jak moc chtěl jen stočit a odpočinout oči jen trochu.

Pak viděl kabinu, to nebylo jeho. Alespoň si nemyslel, že to bylo jeho. Jeho žena Susan, měla být vzhůru a požáry měly být hořící kabiny, ale to vypadalo větší než jeho, ale žádný kouř stoupající z kabiny. Možná, že to bylo opuštěné. Krulak se snažil dát dohromady svůj mozek pro všechny prázdné kabiny v této oblasti, ale nemohl nenapadá, ale také nebyl jistý, kde byl a on by zemřel, kdyby neměl najít úkryt brzy.

Sníh byl najednou mnohem intenzivnější blokování zrak natolik, že musel projít celou cestu kolem budovy dvakrát se mu podařilo najít dveře. Když našel dveře musel hledat knoflíkem, a když se konečně našel se zhroutil přes práh.

"Bože, já se začínám si myslet, že jsi mrtvý. " Krulak si nebyl jistý, jak se cítil o tom, že on nebyl mrtvý. Všechno ho bolelo nd nemohl nic vidět. Byl si vědom, že mu chybí jeho oděv a on byl v posteli. Vedle někoho, někdo ženy. Nebyla Krulak manželka jeden. Jeho manželka nebyla tak dobře vybaven a její žaludek byl měkčí od narození dítěte. "Sotva jsi dělal to tady. " Její dech byl horký na jeho rameni. "Jste v pořádku? "

"Myslím, že ano. " Krulak zasténal nepatrně otáčet, aby se na ni podívat. Nikdy v životě on viděl ženu s kůží jako krásná jako její vlasy nebo tak docela dlouhé a černé. "Wow. " Začervenala se v odezvě. "Kde to jsem? "

Můj kabina

"Můj kabina, když přerušil jsem si myslel, že jsi zloděj, ale nemají obvykle projít se o zmrznout. " Je stočený nohu kolem odpadu. Krulak nedokázal říct, jestli to bylo úmyslné nebo ne, ale její hladké tele otřel jeho mužství. "Vytáhl jsem tě sem ... a oživil vás. "

Krulak byl jistě něco cítil míchání a probouzí k životu. Přál si, aby mohl prostě ho ale pohnula nohou jen trochu. "Je mi líto, Jak se jmenujete? " Krulak obrátil svou pozornost ke stropu, nebyl si jistý, jestli by dál do jejích zelených očí podivně. Neměl rozhodnout, zda byly rušivé nebo svůdné, ale věděl, že se odvrátit jinak by riskovat, že v pasti navždy.

"Jmenuji se Aisizu. " Ona odpověděla. Nechala ruku přesuňte na hrudi sledování zbytky jeho prsní svaly. On byl stále v dobré kondici, hluboké vrásky, že by měl, než se usadí tam stále těsně pod povrchem. "Měli bychom se ujistěte, že průtok krve je správné. "

Aisizu se stradled pasu, než se plně pochopil, co říkala. Krulak ji chytil za boky a prsty kopání do poddajného masa tam. Chtěl věřit, že on se snaží ji zastavit, ale on věděl, že by se tlačil víc. Mohl řekl, že ne. Mohl udělat více, než sténání jako krásná žena svíjela proti němu. Aisizu zamčené oči na jeho. "Váš krevní tok je docela dobrá. " Usmála se a Krulak přísahal na chvíli viděl tesáky, ale že byl okamžitě zapomenut, když přitiskla k jeho hrudi a začal líbat podél krku

Každý náznak odporu vypadl Krulak když popadl ji za boky a vrazil se tak hluboko do ní, jak jen dokázal zabořil do ní orgasmus. Jakmile se příběh skončil uvědomil si přesně to, co mu připnul pod. "Byl jsem potěšit? " Krulak zeptal jeho hlas nejistý.

"Co si myslíš ty? " Aisizu řekla, že její ústa otevření neskutečně široký.


Sdílejte tento článek prostřednictvím sociálních sítí: